Poezie-Svatyně ticha
Svatyně ticha
Popelem světců sypané stezky,
poutníku zastav, vítr zavál tě sem.
Na trsy kapradin pohled je hezký,
kde tráva vysoká se mísí s vřesem.
Na skryté mýtině,
-tam čas je až druhý,
našel bys prastaré kamenné kruhy,
z nichž moc druidů doposud dýchá,
-vítej ve svatyni ticha.
Mohutné duby, šero a klid,
mlha válí se mezi kořeny.
Čas do kůry bude i nadále rýt,
zde dějiny světa jsou tvořeny.
Vychutnej vánek,
co laská tě po tváři,
voní po hlíně a jílu.
Posílí duši víc nežli spánek,
cítíš tu prazvláštní sílu?
Nech se jí prostoupit,
-alespoň chvíli,
objev ty tajemné země.
Než život tvůj poskočí o další míli,
najdi to kouzlo, v sobě i ve mně.